Městský dům s duší: Jak proměnit řadový dům v prostor, který dýchá > 공지사항

Nejčastější chyba? Tapetovat celý byt stejně. To je jako dát si každý den k večeři řízek. Nuda. Rozdělte prostor. Předsíň je ideální na odvážný vzor. Chodba je krátká, nikdy vás neomrzí. Obývák? Tady buďte opatrní. Pokud máte gauč s výraznou barvou, tapeta by měla být neutrální. Já mám v obýváku pohovku s tmavě zeleným sametovým čalouněním. K ní jsem dala tapetu napodobující beton. Zní to drsně? Ve skutečnosti je to elegantní kontrast. Sametový povrch pohovky je hebký, tapeta studená a industriální. Dohromady to funguje. A když přijde řeč na spaní, tapeta v ložnici musí být uklidňující. Žádné ostré barvy ani divoké geometrické obrazce. Vyzkoušela jsem pastelově šedou s jemnými stébly trávy. Ráno se mi vstávalo líp. A to i přesto, že manžel chr?


A pak je tu otázka materiálů. V townhouse interior design musíte myslet na údržbu. Úzké chodby znamenají, že se o stěny budete otírat, děti si na ně budou sahat špinavýma rukama. Zvolila jsem proto sametové čalounění. Velvet je zázrak - špína na něm není vidět, otisky prstů setřete vlhkým hadříkem a pokud něco rozlijete, stačí rychle přiložit savý hadřík a skvrna zmizí. Křeslo v rohu zůstává svěží i po dvou letech, zatímco sousedovic plátěná jako po deseti letech používání. Sametová textura navíc tlumí zvuk. V řadovce, kde slyšíte sousedy přes zeď, je to dar z ne


Řešení prostoru šlo ruku v ruce s nutností schovat lůžkoviny. Deky a polštáře jsou totiž v rustikálním stylu krásné, ale pokud nemáte kam uklidit náhradní peřinu pro návštěvu, vzniká chaos. Mnoho výrobců dnes nabízí postele s úložným prostorem, ale pro malý byt je to spása i past. Koupila jsem masivní postel z neošetřeného dubu, pod jejíž rám se vejdou tři velké boxy na kolečkách. Dnes pod ní skladuji zimní deky i dva polštáře. Aby design neutrpěl, vsadila jsem na výplně z přírodních materiálů. Když přijede tchyně, vytáhnu boxy, ustelu a místnost vypadá jako útulná noclehárna. Rustic interior design v praxi znamená, že každý kus nábytku má svůj příběh a svou práci. Žádné zbytečné kýče, jen dřevo, kov a fun


Když před lety známá architektka řekla, že tapeta je šperk místnosti, nechápala jsem. Teď, po deseti letech zkoušení, vím, že měla pravdu. Ale pozor. Špatně zvolená tapeta místnost zabije. Malé vzory v malém pokoji? Katastrofa. Velké květy v panelákovém bytě? Ještě horší. Začínala jsem s jednou stěnou v ložnici. Vzala jsem tmavě modrou tapetu s jemnou texturou lnu. Bála jsem se, že to bude depresivní. Výsledek? Pokoj jako luxusní hotelový apartmá. Klíč je v poměru. Na malou plochu volte tapetu s velkým, ale řídkým motivem. Nebo naopak jednolitou s výraznou strukturou. Tapeta v interiérech funguje jako kouzelník. Odvede pozornost od křivých zdí, schová nevzhledný kout, nebo naopak zvýrazní výklenek, který jste chtěli ukázat. Já mám osobně slabost pro povrchy, které připomínají starou omítku nebo prkno. Dávají místnosti du


Nejvíc času mi zabrala ložnice pro hosty. Malá místnost 2,5 krát 3 metry. Klasická postel by zabrala skoro celý prostor. Řešení? Pohovka s výsuvným lůžkem, která přes den slouží jako místo na čtení a večer se promění v plnohodnotné spaní. Ale pozor na mechanismus. Vyzkoušela jsem tři varianty, než jsem našla tu správnou. Click-clack mechanismus je sice skvělý na rychlé rozložení, ale u levnějších modelů skřípe už po pár týdnech. Raději připlaťte za kovový rám s plynulým chodem. U nás doma přespává průměrně jeden host týdně a po roce je pohovka stále tichá a pev


Častou chybou, kterou u začínajících bytových designérů pozoruji, je strach z vertikálního prostoru. Stěny nad hlavou zůstávají prázdné. Přitom police sahající až ke stropu jsou v malém bytě zlatým dolem. Uchováte v nich knihy, dekorace a hlavně věci, které nepoužíváte denně. Stejně tak využijte místo nad dveřmi na úložné boxy. Jen mějte na paměti jednu zásadu: vše musí být snadno dostupné, jinak to bude jen prachárna. Volte otevřené police do hloubky maximálně 25 centimetrů, aby se v nich dalo přehledně uklízet. Kombinace otevřených a uzavřených úložných prostor je ideální kompromis. Otevřené police na knihy, uzavřené skříňky na věci, které nechcete vystavo


Když jsem viděla půdorys našeho nového townhouse, málem jsem se smála. Jedenáct metrů nábytek do obývacího pokoje šířky, tři patra, ale každý pokoj jako krabička od sirek. První noc jsem spala na karimatce, protože postel s úložným prostorem se stěhovala až druhý den. A právě v té chvíli mi došlo: townhouse interior design není o velkolepých gestech, ale o chytrých kompromisech. Klasická sedačka se sem nevejde, kuchyňský ostrov by zablokoval průchod. Musíte přemýšlet vertikálně a využívat každý centimetr, který vám dům dá. Nejdřív jsem chtěla všechno předělat naráz, ale realita mě donutila postupovat po místnostech. A vlastně to byla škola pok